Tichošlápkova lest

7. září 2007 v 23:59 | Rhea Charon |  jednorázovky
Autorkou této nádherné povídky je Rhea Charon. Její domovská adresa je http://rheas.blog.cz/0709/tichoslapkova-lest
Lily seděla po tmě na schodech vedoucích do astronomické věže a zadumaně si prohlížela tmavý obrys své levé ruky s roztaženými prsty. Oknem sem pronikalo jen málo měsíčního světla. Lily byla vůbec ráda, že se sem dostala, aniž cestou způsobila nějaký hluk nebo se nechala nachytat někým z profesorů - i když, je přece primuska. Co by se jí asi tak mohlo stát? Přinejhorším by se mohla vymluvit, že dělala noční obchůzku a kontrolovala, jestli nějací studenti netropí neplechu namísto toho, aby spali ve svých postelích. A i přesto, že byla na občasné noční výpravy za uplynulý půlrok od svého jmenování do funkce bradavické primusky už jakžtakž zvyklá, dnes si připadala velice nejistě.
Protože ač se hodlala při blížícím se nebezpečí vymluvit na cokoli, pořád si připadala, že tu porušuje školní řád.
K téhle výpravě ji donutila Savannah, její spolubydlící. Celý večer do ní hustila, že jí musí ukázat něco strašně moc důležitého a nakonec Lily přesvědčila, aby na ni o půlnoci počkala u paty schodiště do astronomické věže.
Půlnoc už odbyla, ale Savannah nikde. I kdyby si Lily vykroutila krk, neviděla kamarádku nikde poblíž a pro jistotu, že by se se Savannah minuly, si netroufla jít se porozhlédnout do pár přilehlých chodeb. Zůstala tedy nečinně sedět na schodech s tím, že Savannah asi něco zdrželo a co nevidět se objeví.
Asi po deseti minutách nicnedělání a zkoumání natažených prstů na rukou se v chodbě zprava konečně ozvaly kroky. Lily přimhouřila oči a snažila se prohlédnout tmou až k přicházející postavě. K její hrůze ale zjistila, že noční návštěvník se Savannah ani trochu nepodobá. Nejenže to nebyla dívka. Silueta toho mladíka se až nápadně shodovala s postavou jistého chlapce, kterého Lily ještě včera tajně obdivovala na famfrpálovém zápase s Havraspárem. Netroufala si ale připustit, že by to mohl být on, třebaže ho docela bezpečně poznávala. Zvláště když promluvil. Potichu, téměř šeptem, se zeptal: "Lily? Co tu děláš?"
Teď už to nemohla popírat. Zvedla se ze schodů a postavila se Jamesovi do cesty. "Na někoho tu čekám. Co tu děláš ty?"
I v příšeří Lily bezpečně poznala, jak se James zhoupl na patách. "A na koho tu čekáš?" Její otázku naprosto ignoroval.
Lily pokrčila rameny. "Savannah říkala, že mi musí nutně něco ukázat. Ať tu na ni o půlnoci počkám, že se tu sejdeme."
"Zvláštní." James trochu naklonil hlavu na stranu. "Mně Sirius ještě odpoledne vykládal něco podobného. Něchtěl mi ale říct, co má v pácu."
Lily se zhluboka nadechla, aby přijala ten do očí bijící fakt. "Takže se na nás domluvili," řekla pak prostě.
"Jo. Už to tak vypadá."
Chvíli bylo ticho. Lily tam rozpačitě stála a nevěděla, co si o tom všem má myslet. James v tom měl ale mnohem větší pořádek, proto během minuty navrhl "No, nesedneme si tu, když už jsme tady?" a ukázal na schody, na kterých předtím seděla Lily, když čekala na Savannah.
Lily si povzdechla, ale souhlasila. Jakmile se oba posadili vedle sebe, rozprostředlo se v chodbě opět ticho. Od doby, kdy se ti dva naposledy pohádali, už uplynulo několik měsíců vyplněných rozpačitými pohledy a několika opatrnými rozhovory. James se snažil seč mohl, aby neudělal nic, čím by mohl Lily opět vyprovokovat. Lily o tom věděla a vážila si toho - sama ale nevěděla, jak se s ním začít bavit tak, jak by sama chtěla.
"Ty, Jamesi," řekla nakonec Lily asi po pěti minutách mlčení.
"Hm?"
"Ty víš, proč to udělali," řekla Lily. "Myslím Savannah a Siriuse." Neptala se, prostě to oznamovala.
"Jo, vím," odtušil James, ale nic víc nedodal.
Po dalších dvou minutách mlčení se ozval James: "Hele, Lily?"
"Hm?" odpověděla stejným tónem jako předtím on.
"Chtěl jsem se zeptat... Ehm... Jestli... no, jestli bys proti tomu něco měla?"
"Proti čemu?" Ve tmě vedle sebe rozeznávala nepřehlednou kštici rozcuchaných černých vlasů a obrys jeho obličeje.
"No, vždyť víš. To, co dělá Sirius a Eversová. Nebylo by to poprvé."
Lily nic neříkala a tak James pokračoval: "Myslel jsem - no, už to trvá docela dlouho. Chci říct, ne že by mi to vadilo, ale je to... no, divné. Nezvyklé. Jako ticho před bouří. Tak jsem myslel, jestli bys... no..."
"Jestli bych co?"
James mlčel. Lily věděla, že se obává znovu vytáhnout do popředí otázku možného rande, která už dlouho visela ve vzduchu. Už nejednou za ní přišel roztrpčený Sirius a stěžoval si, že kvůli ní s Jamesem přestala být veškerá legrace. A za těch pár posledních měsíců Lily jasně viděla, že James umí být i jiný než namyšlený, arogantní a egoistický týpek z nebelvírského famfrpálového týmu. Posledních několik dní si dokonce pohrávala s myšlenkou, že ho na rande pozve sama, aby mu to nějak vynahradila.
A protože James stále nic neříkal, Lily se nakonec rozhodla, že už nadešel čas do toho pořádně šlápnout. Raději se ani nesnažila domýšlet, jaké by to mohlo mít následky. Věděla jen to, že se jí James líbí, a když si odmyslí jeho občasné manýry, je pro ni přitažlivý i mnohými jinými věcmi než jen vzhledem. To, co se na Nový rok konečně odhodlala nazvat zamilovaností a o týden později dokonce láskou, pokládala ještě v říjnu za lítost. Snažila se přesvědčit sama sebe, že ji jen mrzí, jak se kvůli ní James distancoval od svých kamarádů, zvláště pak od Siriuse, se kterým neustále vyváděl nějaké vylomeniny. Ale s příchodem zimy bylo čím dál těžší popírat pravdu. A teď jí Savannah se Siriusem dali dokonalou příležitost rozlousknout ten oříšek, který se vklínil do ozubených koleček hýbajícíh jejím životem.
"Jamesi?" ozvala se po chvíli.
"Hm?"
Lily už na nic nečekala a udělala tu dozajista nejšílenější věc v jejím dosavadním životě.
Natáhla se a políbila Jamese Pottera.
Napřed nevěděla, co od toho očekávat, ale líbilo se jí to. James se neodtáhl a tak vzala jeho hlavu do dlaní a prodloužila polibek. Během několika vteřin jí James polibky začal oplácet. Byly čím dál hlubší a Lily z nich běhal mráz po zádech. Přesto tu byla jedna věc, ze které měla trochu strach.
Odstrčila ho od sebe. "Počkej," řekla.
"Co?" zeptal se James zmateně, ale nic dalšího neudělal.
"Já..." Lily nevěděla, jak to říct, ale nakonec se odhodlala: "Nechci, abys mi strkal jazyk do pusy."
James na ni chvíli udiveně zíral, a pak se začal smát. Lily ho dotčeně pozorovala a založila si ruce na břiše. Možná že nebyl úplně nejlepší nápad rozlousknout jejich vztah právě polibkem, běželo jí hlavou.
"Proč?" zeptal se James zvědavě, když se nakonec uklidnil.
Lily si zamračila ještě víc, ale potom odpověděla: "Už jsi to párkrát udělal a nebylo to vůbec příjemné."
"To ale bylo proto, že ses tomu tak bránila. Mimochodem, ani s tebou to občas nebylo příjemné," neodpustil si. "Copak si nevzpomínáš, jak jsi mě kousla? To pěkně bolelo."
"Zasloužil sis to," odsekla.
James už se nadechoval k odpovědi, když se zarazil. Jestli teď zase řekne něco neuváženého, znovu se pohádají a budou přesně tam, kde byli. Na začátku. Proto se zhluboka nadechl a co nejvyrovnaněji řekl: "Dobře."
Lily se na něj nechápavě podívala. "Dobře co?"
"Dobře, nebudu ti strkat jazyk do pusy," vysvětlil jí pobaveně James, ale přitom se mu už v hlavě rojily představy, jak ji během několika málo hodin, možná dnů, pokud bude Lily opravdu hodně paličatá, přesvědčí, že francouzské líbání není tak špatné, jak si Lily očividně myslí.
Ale Lily se s jeho momentálním závěrem zřejmě spokojila, protože další věc, na kterou si pamatoval, byly Lilyiny rty. Ani nevěděl, jak se to stalo, a už si přidržoval Lily na klíně, jen aby jí byl co nejblíže. Lily to evidentně nevadilo, protože ho dál náruživě líbala a přebírala se mu prsty ve vlasech.
Trvalo dalších několik minut, než se od sebe odtrhli a James se odvážil zeptat na to, co ho tak dlouho svrbělo na jazyku: "Lily, chtěla bys se mnou chodit?"
Vzápětí toho trochu zalitoval, protože se z něj Lily zvedla a postavila se k němu v chodbě zády. "To si ještě rozmyslím. Hmmm... počkej. Jo. Myslím, že jo."
Ale to už byl James také na nohou. Udělal tři kroky k Lily a ve společném objetí se s ní zatočil radostí. Věděl, že se chová jako obyčejný puberťák, ale nemohl si pomoct. Právě se mu splnil sen.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 mája mája | E-mail | Web | 8. září 2007 v 13:52 | Reagovat

Úžasé. Povedená povídka. Zase se opakuji,ale nevím co jiného říct. Jedině Nádhera

2 iriska iriska | 8. září 2007 v 14:24 | Reagovat

moc krásná povídka :o))

3 Ililik Ililik | E-mail | Web | 8. září 2007 v 23:25 | Reagovat

Moc hezký. To s tímjazykem bylo dobrý :o)

Ani se jí nedivím, když uvážím, že se jí nekolikrát pokusil políbit a ona se vehementně bránila, tak to asi žádnej med nebyl...

4 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 9. září 2007 v 16:03 | Reagovat

krásnýýýýýýýýýýýý!!! =o)

5 šarlot šarlot | Web | 9. září 2007 v 16:54 | Reagovat

velice pěkná povídka!!!!!!!!!!!!!

6 Nika Nika | Web | 9. září 2007 v 16:55 | Reagovat

Krásne, veľmi sa mi to páčilo =). Snáď niečo prihodíš čo najskôr.

7 jane245 jane245 | Web | 9. září 2007 v 20:44 | Reagovat

Nádherná poviedka. Veľmi sa mi páči tvoj blog. Nespriatelíme sa? Ak áno, odpíš pls na môj blog :)ďakujem

8 ajush ajush | 17. září 2007 v 18:59 | Reagovat

He...znám i lepčí...:o)

9 bláňa bláňa | 16. února 2008 v 16:41 | Reagovat

je to fakt nádhera,

10 Amy leeeee Amy leeeee | 20. května 2008 v 20:44 | Reagovat

nechci abys mi strkal jazyk do pusy - lidi výtlem jako svina

11 Blazz Blazz | Web | 8. září 2008 v 14:50 | Reagovat

Nááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááádhera:D

12 moony moony | 31. ledna 2009 v 16:18 | Reagovat

o tom líbání s jazykem =D to bylo dobrý =D čekala sem co z ní vypadne ale tohle sem nečekala =D =D

13 Bella Bella | Web | 25. května 2010 v 14:37 | Reagovat

Máš to fakt dobrý. Něco takového jsem ještě nečetla. Kdyby ses nudila můžeš se třeba mrknout na můj blog. je to www.fantasy-Bellinblog.blog.cz

14 Di Di | 29. srpna 2011 v 20:31 | Reagovat

Jedna z nejlepších co tu jsou, nemá chybu :))

15 Gabča Gabča | E-mail | Web | 10. září 2011 v 8:06 | Reagovat

juu. To bolo nádherne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama